Hledám korektora, pro chystanou knihu. Více informací - ZDE

9. Hudba z pekla

26. února 2018 v 10:54 | Václav Hess |  Alia - Nový život
Snad by se mohlo zdát, že upírka počínání mouchy zaujatě sleduje, avšak její oči hmyz ani zeď nevnímaly. Skelný pohled prozrazoval, že okolí nevnímá. Po chvíli se otočila k muži a rychle se začala bavit o něčem jiném. Muž se jí líbil čím dál tím víc i, když o něm moc nevěděla. Zatím měla v těchto věcech jen jedno zklamání za druhým, ale i na ní se snad musí usmát štěstí. Darf jí popsal cestu ke svému domu a odešel. Upírka se chvíli dívala na záda muže a pak přešla ke stolu elfky. Ignorovala její úšklebek a věnovala se jídle před sebou.
Elfka řekla všechno, co zjistila od hostinského. Draka tu nikdo už delší dobu neviděl, poslední přišel se skřety. Vypadal, ale úplně jinak než Elbaith. Otázek je tedy ještě víc než předtím, ale odpovědi žádné. Elbaith nikdo neviděl.
Skřeti, goblini a jim podobní tu zatím také nikdo neviděl. Hostinec se začal pomalu vyprazdňovat. Elfka i Alia si vzaly do hostinského klíč k pokoji. Alia, ale spát nemohla. Vyšla z hostince a šla cestou po, které přišly. Domy okolí ní bylo většinou dvoupatrové. Cesta dlážděná kameny mizela přesně za městem. Alia vyskočila na sud , který stál vedle jednoho z domů, od sudu se odrazil a vyhoupla se na okno. Vyšplhala až na střechu , kde si sedla na šindele a hleděla do krajiny. v dálce viděla začátky podivného lesa. Od stromů se linulo namodralé světlo. Mezi tlustými kmeny se míhali nějaké postavy. Ve tmě by je nešlo vidět, kdyby se nesvítily modrou září. Přízraky vyšli na kraj lesa a skláněly se k zemi. Alia z dálky neviděla, co dělají. Chvíli přízraky pozorovala.
Nevzdálily se od stromů příliš daleko, jako by jim v tom bránila nějaká neviditelná hranice. Mezi postavami se začalo něco objevovat. Upírka nejdříve neviděla, co, ale ať to bylo, co chtělo, rostlo to do výšky až moc rychle. Přízraků přibývalo a všichni něco dělali u země. Alia už poznala, co tam roste. Byly to stromy, ty samé stromy, co rostly v lese. z kmenů rychle vyrůstaly větve s jehličím. Les využil noci, aby se rozrostl. Modré světlo se rozrostlo i mezi nové stromy a přízraky postupovali dál. Upírka se rozeběhla po střeše zpátky k hostinci. Musí o tom rychle někomu něco říct. Les se bude rozrůstat každou noc dokud vesnice nezmizí mezi stromy. Zlo nemělo jen skřety a gobliny. Hostinec se najednou zdál příliš daleko. v ulicích už nikdo nebyl. Alia seskočila před hostince ze střechy domu a rozrazila dveře. Hostinský právě uklízel stoly. Zlo se blíží, musím mluvit z nějakým důležitějším člověkem než je hostinský. Muž rychle ukončil svojí práci a rozeběhl se ke dveřím. Upírka běžela za ním. Oba se zastavily před jedním větším domem. Alia zabušila na dveře. Chvíli se nic nedělo, potom bylo vidět světlo za dveřmi. Objevila se postarší žena se šedivými vlasy. Představila se jako starostka vesnice. Bojovnice jí řekla všechno o tom, co viděla, když domluvila, druhá žena něco nesrozumitelného zavolala na někoho uvnitř domu. v horním patře domu se otevřelo velké okno a rozezněl se zvon. Noční zvuk protnulo volání o pomoc. Lidé vycházeli a nesli v rukou vše, co šlo použít jako zbraň. Hostinský duchapřítomně začal všem vyprávět, co se děje. Lidé si začali brát pochodně. Nad vesnicí se zablesklo modrým světlem. Všichni strnuly a dívali se k obloze. Stvoření obřích rozměrů přeletělo nad vesnicí. Mrtvý drak, který ležel na kraji lesa žil. z tržných ran byla vidět modrá záře, stejná jako byla v lese. Jeden z modů zahalily modré plameny. Tmu protnula bílá záře vycházející odněkud z ulice. Do zorného pole lidí vyšla elfka, z pravé ruky jí tryskala silná záře. Drak znovu přeletěl na domy, modré plameny nebyli namířené na některý z domů, ale přímo na elfku. Bojovnice zmizela v záplavě magie. Modrá záře jí nezpůsobila ani škrábnutí. z jejích rukou vyšlo zelené světlo, který se rychle proměnilo v iluzi dravého ptáka obřích rozměrů. Drak zaútočil na nového soupeře. Ostré drápy ještěry, ale nemohli protnout magicky vytvořeného protivníka. Stvoření vydalo hlasitý řev a zmizelo ve tmě. Elfí kouzlo ho ale pronásledovalo. Ze souboje dvou obrů bylo vidět jen světelné záblesky ve tmě. Modrá záře zhasla a za vesnicí dopadlo na zem dračí tělo. Nikdo neřešil otázku mrtvého draka. Alia vedla lidi přímo k lesu. Starostka i elfka šli vedle ní. Stromy se rozrostli blíž k vesnici. Přízraků už nebylo takové množství, nebo je nebylo vidět. Celý zástup pokračoval. Magické stromy přestali růst. Noc pomalu končila a v dáli už bylo vidět příslib slunce. Zlo se stahovalo zpátky do svých jeskyní a temných míst, aby nabralo síly. Někteří z vesničanů si přinesli luky. Elfku napadlo jak zničit les a přitom neohrozit lidi. Svůj plán vysvětlila starostce vesnice. Lidé začali zakládat malé ohně ze všeho, co hořelo. Alia suchou trávou omotala hroty šípů. Hořet to sice bude jen z velkým štěstím, ale nic lepšího neměli. První salva šípů dopadla strašně. Polovina šípů dopadla do trávy před lesem. Druhá polovina, ale zmizela mezi stromy. Modré světlo zesílilo. Přízraky se opět ukázali, ale z lesa nevyšli. Slunce už bylo mco vysoko a to zlo odradilo. Elfka magií začala zapalovat stromy. Sama na to nestačila, proto mezi stromy stále dopadali i zápalné šípy. Magické dřevo začalo hořet. Lidé, co neměli luky se vracely do vesnice, aby přinesli všechno, co by mohlo hořet. Stromy, ale hořeli pomalu. Šípy ani magie nedokázali les za jeden den vypálit. Další den čekat nemohli, zničené stromy by nahradily nové a celá práce by neměla výsledek. Zástup lidí šel do lesa. Slunce bylo už vysoko, když lidé dorazily k lesu. Pod stromy ses ztrácel pojem o čase. Lidé, elfka i upírka se podezřívavě dívaly na kmeny stromů jako by každou chvíly čekali útok. Přízraky, ale vidět nebylo. Vesničané začali zapalovat stromy u cesty. s pochodněmi to šlo lépe než se špatně udělanými zápalnými šípy. Nikde nebylo vidět žádné další známky života. Ve dne byl tento les jen dalším obyčejným místem v Aganty. Plameny byli už byli příliš velké na to, aby lidé mohli stát vedle hořících stromů , Celý zástup šel tedy dál do lesa. Plíživě ticho, které bylo v lese už přerůstalo do nesnesitelnosti. Malá armáda vesničanů dorazila až k domu kde přespali elfka a Alia. Stavení se zdálo už dávno opuštěné. Tři vesničané otevřeli dveře a zapálili dům. Plameny strhli střechu a zničily tím místo prvního boje s přízraky. Lidé nechali začali pálit další stromy. Alia a elfka šli opačným směrem. Stromy tu vypadali jako by tu rostli staletí. Tady bylo místo odkud se les začal rozrůstat. všude jinde byli stromy menší. Nebylo tu žádná cesta, takže ženám nezbývalo nic jiného než se prodírat mezi kmeny. Sluneční svit se jsem dostat nemohl. Pološero, které tu vládlo mohlo skrývat, cokoliv. ženy mezi sebou neprohodily ani slovo. úzkost, která na ně dolehla zadusila všechno, co by si mezi sebou chtěli říct. Les se rozestoupil a před elfkou a upírkou stál palác tvořený srostlými stromy, bylo to jako by ho vytvořil sám les., ale pro koho? Alia přešla k velké bráně a chtěla na ní zabušit. Ta se, ale před dotekem stáhla a sama se otevřela. Elfka jako první vešla do chodby, která byla za vraty. Podlaha byla z hladkého dřeva. Nebylo, ale vidět žádný spoj. Všechno bylo čisté, ale nikde žádná známka života. Na zdech byli připevněné modré krystaly, které osvětlovali okolí. Elfka i upírka prošli chodbou a otevřeli první dveře, které viděli. Místnost byla prázdná až na postavu na druhém konci. Stvoření stálo zády k příchozím a nevěnovalo jim žádnou pozornost. Teprve když si Alia hlasitě odkašlalo, otočilo se stvoření tváří k ženám. Modré oči zářily stejným světlem jako přízraky, které v noci obcházeli v lese. Kůže tvora byla černá. Dlouhé rovné vlasy byli křídově bílé. Elfka udělala krok před Aliu, aby mohla zabránit ukvapenému jednání upírky. Stvoření se nechystalo k útoku.
Černé rty se pohnuly. "Proč rušíte mé plány? Zlo má pomáhat zlu. Já z vás cítím temnotu. Tak proč bráníte vesnici?"
Elfka zakroutila hlavou. Jak z nich molo tvor cítit světlo. Alia byla upírka, stvoření temnot. Ona, ale byla elfkou, nejčistším stvořením, co kdy chodilo pod sluncem i měsícem. Tvor jako by jí četl myšlenky řekl. Moje smysli mě neklamou. Obě v sobě máte zlo. obě jste se někdy zla dopustily a jistě i dopustíte. Teď mě nechtě. Musím přivolat skřety. Ty lidé už jsou moc daleko a sám je nezvládnu. Sami se rozhodněte ke komu se přidáte. Alia se při řeči monstra zamyslela. Ona svět zachránit nechtěla. Chtěla jen přijít na to proč se stala upírkou. Pomohlo by jí snad stvoření najít pravdu? má zradit elfku i všechny v Aganty a přidat se ke zlu. Upírka by měla být mezi svými. Udělala krok k elfce, chtěla jí kousnout do nechráněného krku a zabít jí. Na poslední chvíli, ale změnila plán a praštila podivné stvoření do obličeje. Tvor se zapotácel a narazil do stěny domu. Elfka nevěděla nic o tom, co se upírce prohnalo hlavou a nakopla stvoření do břicha. Tvor neměl žádnou zbroj, která by ho chránila. Upírka vytáhla dýku a prorazila jí hlavou monstra. Mezi býlími vlasy začala kapat jasně rudá krev. Poslední pohled před smrtí padl na Aliu, pak oči nabrali skelný pohled. Palác se začal otřásat. Dřevo začalo usychat a už nemohlo udržet váhu zvláštní budovy. Obě ženy rychle vyběhly z místnosti a běžely ke dveřím. cestu jim zastoupily dvě modře zářící postavy. Elfka se na okamžik zastavila a z pravé ruky jí vyšlehla rudá záře. Jedno stvoření se rozpadlo. Druhé stvoření, ale včas uskočilo. Dalšímu kouzlu se ale přízrak nevyhnul a zmizel v záplavě světla. Cesta byla volná. Zdi paláce se rozpadaly stále více. Velké kusy dřeva padaly na podlahu chodby, kterou obě ženy běžely. Vrata spadla ve chvíli, kdy jimi procházeli. Alia si jako první všimla plamenů. Vesničané svojí práci skoro dokonaly a spálily polovinu lesa. Palác lesního monstra se rozpadl a zbyli z něj trosky. Elfka se jako první začala vracet k místu odkud vyrazily. Lidé tam už čekali, starostka měla na rukou krvavé škrábance. Hned jak mohla, začala vyprávět, co se stalo. Les měl i jiné ochránce než přízraky. Nějaké zvíře uteklo před pochodněmi, nikdo takovou bytost nikdy neviděl. Připomínalo to velkou kočku, která chodí jako člověk. Upírka lidem a elfce přikázala, aby zůstali na místě a sama šla směrem, který jí ukázala žena. Elfka zatím s lidmi projde lesem k místům kde by se měli skrývat přízraky. Mezi stromy nebyli ani po smrti lesního monstra lépe. Alia by se nejraději vrátila zpátky do vesnice. Kožená zbroj, co mněla na sobě se nedala počítat jako velká ochrana proti tvorům temnot. Výhodou, ale byla pohyblivost, kterou by v těžké zbroji ztratila. Prodírala se mezi stromy a hledala stopy. Jednu stopu našla. Tvor měl i zadní nohy jako přerostlá kočka. Upírka vylezla na strom u, kterého stopu našla. Její intuice jí nezklamala, na kmeni našla i stopy po drápech, nějakého velkého zvířete. Vylezla o něco výše a spatřila zvíře přímo proti sobě. Na stromě se drželo stvoření, které Alia ještě neviděla. Štíhlé, svalnaté tělo pokrývala hnědá srst. Dlouhý ocas se míhal mezi větvemi. Hlava byla trochu moc velká se srovnáním z tělem. Žluté oči v šeru jemně svítily. Tvor se zadníma nohama odrazil od kmenu stromu a zmizel v koruně stromu vedlejšího. Alia okamžik váhala než skočila na strom, na kterém zvíře viděla. Při pokusu zachytit se skoro spadla ze stromu. Opět viděla stvoření proti sobě. Výraz v podivném obličeji byl skoro jako výsměch. Zvíře se odrazilo a skočilo přímo proti upírce. Alia se pustila a dopadla na zem. Protivník jí následoval a dopadl před ní. Drápy na rukou vystřelily ze skroucených prstů. Upírka vytáhla meč a připravovala se na zvláštní souboj. Drápy prvního pokusu o útok jen těsně minuly její krk. Alia uskočila dozadu a kopla. Zvíře se, ale ráně vyhnulo a zároveň vyskočilo do vzduchu. Stvoření se rozeběhlo po kmeni stromu směrem k upírce. Odrazilo se a koplo. Alia se opět na poslední chvíli vyhla a mečem sekla po pravé noze zvířete. Přesekla místo kde by se měl nacházet kotník a usekla kus nohy. Stvoření se opět postavilo a vrávoralo směrem k upírce. Alia vyskočila a kopla zvíře do obličeje. Protivník padl na zem a umíral. Krev ze zranění připravila zvláštní stvoření o většinu sil. Poslední pokusy o postavení se na nohy byli posledním vzepřením se smrti. Žluté oči na okamžik hleděly do prázdna, pak stvoření spadlo na zem. Alia nechala zvíře ležet na místě a šla zpátky k lidem. Vesničané už zapálily většinu stromů. Až teď si upírka všimla, že je opět noc a přízraky se zase objeví. Elfka se vrátily i s lidmi s, kterými šla zničit poslední zbytek zla. Noc přinášela výhody pouze splozencům tmy. Lidé a elfové se v takové době boji vyhýbali. Les opět začalo naplňovat modré světlo. Lidé se utábořily u ohňů a čekali na konec noci. Do vesnice se už vracet nebudou. Elfka byla na stráži jako první, vystřídá jí někdo z vesničanů, s přízraky si, ale poradila jen ona. Přízraky vidět bylo, ale na lidi neutočily. Stromy nerostli, nikdo jim k tomu kouzlem nepomohl. Alia si sedla na zem, zády k lidem. Pohledem sledovala les a přemýšlela o muži , kterého potkala v hostinci, mezi lidmi, co jim přišly pomoci nebyl. Už přišla na to, co jí k muži přitahovalo. Jeho přístup k ní, jeho pohled. Měla se předním na pozoru i, když ani nevěděla proč. Musela, ale být opatrná , život jí přinesl už dost zklamání. Upírka by skoro přehledla jednoho z přízraků. Dostal se až moc blízko k táboru a ona ho ani kvůli muži nespatřila. Po chvíli ztratila stvoření z dohledu. Byla naštvaná sama na sebe. Zanedbávala svoje povinnosti jen kvůli muži, které ani pořádně neznal. Dál přemýšlela o Darfovi, dokud v sedě neusnula. Ráno jí probudil hluk lidí okolo. Usnula při hlídce, vztekle si upravila zbroj a šla za lidmi. Přízraky zmizeli na jednom místě. Celá skupina šla tím samým směrem. Prošli okolo trosek paláce a pokračovali mezi obřími stromy. Žádné nové stromy vidět nebylo. Šero mezi kmeny opět zničilo jakýkoliv pokus o určení času. Cesta, ale skončila dříve než odhadovali. Před lidmi se ukázala třetí stavba ve zvláštním lese. Bílá budova se do lesa nehodila. Připomínala stavby elfů modré a bílé světlo na stěnách. Hladké zdi a nikde žádný roh, všechno vyhlazené do oblouků. Elfka začala s kouzlem s, kterým by vyrazily otvor do zdi. Její pravá ruka začala zářit rudým světlem. Kouzlo, které mělo zničit kus zdi mělo tvar koně. Čistá magie narazila do zdi, ozval se výbuch a k lidem se rozletěli bílé kameny. Za zní se ozval výkřik a vyšlehli modré plameny, pak se opět rozhostilo ticho. Alia přešla blíž k otvoru a podívala se do místnosti. Paprsky slunce jen skrom.ě osvítily vnitřek velké místnosti. Všude kam až upírka dohlédla byli samé rakve. Vyhlazené stejně jako budova. Jedna z rakví , na, kterou svítilo nejvíce světla, se začala otevírat. Křídově bílá ruka dopadla na bílou podlahu. Dlouhé prsty sjeli po hladkém povrchu. Víko rakve se otevřelo do poloviny. Stvoření se vztyčilo v celé své výši. Bílá kůže a stejně i bílé dlouhé vlasy, které zakrývali světle modré oči. Alia se vrátila k lidem a rychle jim rukou ukázala, aby šli za ní. Tvor mezitím mizel ve tmě a nově příchozích si nevšímal. Lidé procházeli opatrně mezi rakvemi. Elfka použila kouzlo, aby osvětlila zbytek místnosti. Světlo, ale muselo být v tak malé míře, aby neprobudilo zbytek tvorů v rakvích. Prostor byl větší než si myslela. Rakví bylo více než si mysleli všichni okolo. Lidé a upírka přešli k bílím dveřím. Otevřeli je a šli do další místnosti, stejně velké jako místnost předtím, ale tahle byla prázdná. Elfka prošla hned za posledním člověkem a prohlížela zdi místnosti. Rukama se několikrát dotkla bílé stěny. Nic se nedělo, nebylo ani vidět další dveře. Zničehonic se jedna část na zdi proměnila a byla jako z vody. Podivnou zábranou procházeli přízraky. Otvor se zvětšil a do místnosti přicházeli desítky modrých, poloprůhledných postav. Elfka zdvihla ruce a pronesla nějaká podivná slova z rukou jí vyšlehl proud bílého světla z, kterého vyšel jednorožec. Magické stvoření se rozběhlo přímo proti přízrakům. Ty začali, couvat před protivníkem z, kterým nepočítali. Jejich počet, ale byl tak vysoký, že je jeden jednorožec nedokázal udržet. Lidé u upírka se pustily do boje s protivníky. Meče a dýky, ale nemohli zabít něco, co tvoří čistá magie. Elfka sama nemohla porazit stovku nepřátel. Protivníci zabíjeli jednoho člověka po druhém. Lidé začínali utíkat. Boj pokračoval v temném duchu. Nakonec bojovali jen elfka a Alia. Přízraky je, ale nechali z nevysvětlitelného důvodu žít. Přízračné paže je chytily a ochromily.

Elfka otevřela oči, nad ní byl strop nějaké klece. Podívala se okolo sebe, byli s Aliou v nějaké kleci. Okolo nich se to hemžilo lidmi a přízraky. Většina lidí seděla na zemi. Vypadalo to, že na někoho nebo něco čekají. Před nimi byl jen prázdný prostor. Elfka se pomalu dotkla Alii, ani se nehnula, ale žila, to bylo hlavní.
Místností se začala linout nějaká hudba. Vycházela přímo ze zdí a podlahy místnosti. Prázdné místo pře lidmi zaplnily bílé postavy, před podivnými tvory stála žena. Hudba plynule přešla do daleko složitější melodie a neznámá začala zpívat a tančit. Bílé postavy za ní se k tanci přidali. Alia se probudila a pomalu si sedla. Vypadalo omámeně, ale za okamžik se už dívala spolu s elfkou na podivné představení. žena na sobě měla bílé oblečení. Pokud se tak dá pár pruhům látky tak říkat. Na blonďatých vlasech měla bílou masku, která skrývala polovinu obličeje.
Alia se otočila k elfce. "Zdá se mi to nebo máme víc otázek než odpovědí? Výprava do lesa nám měla pomoct a mi jsme zatím na tom ještě hůř než předtím. Jsme v kleci uprostřed něčeho čemu vůbec nerozumíme. Kdo jsou ti lidé? Co je to za ženu? Proč už nejsme mrtvé?"
Elfka odpovědi neměla, a tak upírka přešla ke kleci a křikla na nejbližšího muže.
Ten se otočil a přešel k mřížím. "Co chceš, upírko?"
Alia se zamračila, ale nebyla v postavení kdy si mohla dávat podmínky. "Co tu děláme?"
Muž ukázal rukou k ženě. Ona potřebuje další tanečníky. Lidé se na to nehodí, ale upíři a elfové ano. Brzy skončí a potom si vás vezme. Elfka zavrtěla hlavou. Ten člověk jim právě oznámil, že budou přeměněni v loutky a bral to jako věc, která se tady děje denně.
Celé představení skončilo a neznámá žena přešla ke kleci. Její tanečníci klec zvedli i s oběma ženami a začali jí pomalu nést k bílé zdi. Upírka sledovala jak se klec noří do bílého kamene a za okamžik už byli zpátky u rakví. Neznámá žena dala rukou rozkaz a klec byla postavena na zem. Dvě rakve se sami od sebe otevřeli a do místnosti vstoupily přízraky. Nejdříve kouzlem otevřeli klec. Elfka, ale na tuhle chvíli čekala a vystřelila jedno ze svých kouzel. Okolo klece se rozlilo zelené světlo a odhodilo přízraky na druhý konec sálu. Upírka s tím nepočítala, ale rychle vyběhla z klece přímo na neznámou ženu. Ta se rychle vedenému útoku vyhnula. Alia, ale byla už k boji připravená a pravou nohou kopla ženu do břicha. Elfka vytvořila další kouzlo a z ruky jí vyšlehlo modré světlo. Neznámá žena spadla do jedné z otevřených rakví. Víko rychle zapadlo na své místo. žena bušila do stěn svého vězení. Upírka i elfka čekali dokud neznámá čarodějka nevzdala svůj boj a udusila se. Elfka se rozeběhla k otvoru, který tam předtím s lidmi prorazily. Palác se musí zničit silným kouzlem. Museli ve vesnici najít trpaslíky a s jejich pomocí něco vymyslet. Obě dvě ženy běželi, co nejdál. Už věděli kde je sídlo přízraků, ale nevěděli jak ho zničit. Venku opět byla noc, ale nic jim v běhu nepřekáželo. Doběhli až do tábora kde našli jen starostku a tři lidi z její tělesné stráže. zbytek utekl do vesnice nebo zmizel na dobro. Celá skupinka prošla zničeným lesem a vracela s k domům. Většina obyvatel byla mrtvá, ale i tak chtěli vesnici zachránit. Vracely se stejnou cestou jako šli,, a tak viděli jak oheň zničil výtvory zla. Spálené stromy byli, ale jen malým vítězstvím a i malý triumf měl hořkou pachuť. Adrien jako první vyšla z lesa a jako první viděla stvoření, které stálo na louce. Monstrum připomínalo psa, stálo na zadních, ale svojí velikostí přesahovalo všechny vlkodlaky, co zatím viděli. Rudé oči se upřeli na elfku a netvor se rozeběhl přímo proti ní. Mohutné svaly se napnuly a kolos skočil. Adrien rychle vyskočila do vzduchu a tvor dopadl vedle ní. Na svou velikost byl, ale rychlý. Jeho drápy jsme vnímali jen jako rozmazané šmouhy.
Bestie jednou ranou zasáhl Elfku do pravé nohy. Krev dopadla zvláštnímu stvoření na tlamu. Mezi tesáky se objevil špičatý jazyk. Oči se zaleskly.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama