9 - ČERVENÉ PÍRKO

22. února 2018 v 14:47 | Václav Hess |  4. série
River procházela Londýnem a hledala jednu konkrétní ženu. Bohužel ji zrovna nemohla najít. Procházela ulicemi a náhle ho zahlédla. Bistro U veselého daleka. River otevřela dveře a vešla dovnitř. Tam už bylo otevřeno, i když tu zrovna nebylo narváno. "Brzy zkrachuješ, milá zlatá," zavolala River směrem k barovému pultu. Neustále se to tady měnilo, i když název zůstával stejný. "Nazdar," ozval se křik a náhle se v rohu objevila tmavovlasá dívka. "Ahoj Claro, jsem ráda, že jsem tě konečně našla." "Trvalo ti to? Vždyť název se nemění! To jen interiér. A vlastně někdy i trochu exteriér... No, mění se toho dost, asi chápu, proč jsi hledala dlouho." Obě se zasmály a vyrazily do ulic. Chtěly si udělat něco jako volný den a jen tak se projít. Udělat si malou přestávku, než se vesmír opět začne hroutit. Prošly jen tři obchody, než Clara prohodila: "Musíme najít nějaké záchody." "Jsi jako malá, to sis nemohla zajít ve své TARDIS?" zeptala se jí River. "Nevím, co se děje. Třeba jsem těhotná," řekla potichu. River ale pohotově odpověděla: "To si nemůžete dát s Ashildr pozor?" Za jejími zády se ozval Clařin ironický smích. Obě se proplétaly ulicemi a davy turistů a hledaly toalety. Nakonec zůstaly stát před velkou budovou, která nesla zářivé označení HOTEL. "Tak půjdeme sem," řekla Clara a prošla dvoukřídlými prosklenými dveřmi. Vešly přímo do rozlehlého sálu, kde byla recepce. Nějaká žena si tam lakovala už tak zářivě růžové nehty a jich si prakticky nevšímala. River ukázala na cedulku 'WC' a sama si sedla do červeného křesílka u tmavě hnědého stolku s časopisy, kterých se asi už dlouho nikdo nedotkl. Clara mezitím zmizela za dveřmi. Doktorka sáhla po časopise, který upozorňoval na nový vztah Brada Pitta a podívala se na rok vydání. 2016. Potom překvapeně vzala do rukou hodinky a podívala se na aktuální rok. 2036. To tu ten časopis teda ležel hodně dlouho. Třetí světová válka už skončila, ale tenhle hotel musel být ještě starší. River položila tento artefakt zpět na místo, když se Clara vracela. Obě se otočily ke dveřím a strnuly na místě. "Tam by měly být dveře, nebo se pletu?" zeptala se River. "Samozřejmě, že by tam měly být dveře, jiný vchod jsem nikde neviděla," podotkla vyplašeně Clara. To už se ale k recepci hrnuli další hosté hotelu. River ze všech těch stížností pochopila jediné - mizela i všechna okna a jakékoliv další cesty z hotelu. Musela něco okamžitě udělat, nebo se všude rozšíří chaos. "Ticho!" zakřičela. "Ticho padlo," ozvalo se za jejími zády. River se rychle otočila a spatřila šklebící se Claru: "Pardon, tomu nešlo odolat." River incident raději ignorovala podívala se lidi, tvářící se opravdu vyděšeně. Přelétla je pohledem. Tři ženy a čtyři muži, z toho jeden na vozíku. Nějak se bude muset chopit velení, jinak to na sebe strhne někdo jiný. "Opravdu jste prohledali všechny východy z hotelu?" zeptala se do vzduchu. Žena s černými vlasy a vyzáblým obličejem udělala krok dopředu: "Obešla jsem i nouzové východy a dokonce i šachtu na vyhazování špinavého prádla." River jen přikývla. Takže už věděla, kdo tu má dost dominantního ducha, aby jí stěžoval práci. "Musíme se všichni znovu podívat po celém hotelu a to pomalu a v klidu." Všichni se rozešli do spleti chodeb. Okamžitě ji poslechli, to byl příjemný nezvyk. River se otočila na Claru: "Máme tu ještě dvě nouzové možnosti, ale nechtěla jsem je použít před ostatnámi." Zmáčkla tlačítko, které měla na náramku na zápěstí a čekala. Manipulátor časového víru se sice rozzářil, ale potom hned zhasl. Doktorka se tím nechala rozrušit a vytasila se se sonickým šroubovákem. Chtěla přivolat TARDIS, ale ani to, se jí nepodařilo. "Něco tu ruší signál," řekla Clara, která celou dobu sledovala její snahu. River na ni pohlédla, když v tom se ozval výkřik. Obě se rozeběhly za jeho zdrojem a našly recepční jak stojí nad nehyným tělem nějakého muže. "Co se tu stalo?" zeptala se jí River, i když jí hned bylo jasné, že z ní nedostane ani slovo. Žena jen stála s rukama před obličejem a klepala se. Musela být nejspíše v šoku. Doktorka se sehnula a otočila muži hlavou, našla velkou skrvnu od krve. Někdo ho musel něčím praštit po hlavě. Hmátla mu na krk a hledala tep, ten už však nenašla. Byl mrtvý. River se otočila na recepční: "Musíme zase svolat všechny hosty, někdo nás tady vraždí."
**
Sešli se opět v hale. River všechny sledovala snažila se odhadnout, kdo to mohl udělat. Nešlo o nic z vesmíru - někdo toho muže udeřil a ona neznala nic, co by vraždilo tímto způsobem, s vyjímkou člověka. Sledovala proto hosty a hledala vraha, nebo vražedkyni. Muže na vozíku mohla hned vyřadit. Ten se nemohl k nikomu nenápadně přiblížit. Rána byla také vedena ze shora a to by on nemohl udělat. Nic ji ale nenapadlo, a tak jí zbývalo jen jediné. "Jděte všichni do svých pokojů a nevycházejte ven." Clara se otočila na recepční: "Vy samozřejmě zůstanete tady, s námi." Dívka jen vystrašeně přikývla. "Proč bychom vás měli poslouchat?" ozval se nečekaně starší muž s brýlemi. "Protože jsem Doktorka. A teď už jděte." Muž několikrát po sobě otevřel ústa, ale hned je zase zavřel. River se musela otočit, aby se nezačala smát. Clara už ale pohled na něj nevydržela a zasmála se, i když to rychle zamaskovala jako zakášlání. River hleděla na to, jak se na schodišti ztrácí poslední host a potom si sedla na zem. "Vůbec nevím, jak tohle máme vyřešit," řekla neadresně. Clara jen pokrčila rameny a začala přecházet u zdi, kde dříve byly dveře. Najednou zakřičela: "Ti upíři!" River okamžitě všechno zapadlo na správné místo. Nedávno potkala odpadlé pány času, co vysávali regenerační energii ze všeho živého. "Proč by ale dělali tohle všechno, když můžou prostě někoho unést?" Clara se chvilku zamyslela, náhle ale její tvář zbrázdil úsměv: "Je jich pořád málo, nemůžou otevřeně zaútočit, ale je jich až moc na to, aby jim stačilo unést jediného člověka." River stačila jen přikývnout, když se ozval křik. Všechny tři ženy vyběhly do schodů. Hned u nich ležela další mrtvola, byl to ten starší muž. Přímo nad ním stála mladá žena, pořád se třásla. Muž měl přes hruď dlouhou, řeznou ránu. "Viděla jste něco?" zeptala se ženy Clara, ale nedostala z ní jediné slovo. "Já něco viděl," ozval se hlas z šera před nimi. Na světlo vyjel muž na vozíku. "Nějaká žena s hnědými vlasy u něj stála, ale zmizela". River se zamyslela, přejela přes muže pohledem a hned si všimla krve, na mužových kalhotech. "Zranila i vás?" zeptala se a chtěla se na ránu podívat. Hned jak se sklonila, vylétla nečekaně mužova noha do vzduchu a zasáhla ji do čela. "Héj!" zakřičela Clara, ale to už se muž zvedal ze svého vozíku. Odkopl ho na stranu a vyndal ze saka dlouhý nůž. "To jste prostě nemohli všichni v klidu umřít?" Clara se ušklíbla: "To mi nikdy nešlo." Mužovy oči se rozzářily zlatým světlem. Sklonil se a rukou si vykasal nohavici kalhot. River i Clara viděly řeznou ránu, ta se ale brzy na to zacelila. Doktorka rychle vyndala pistoli a vystřelila... Nebo to spíše chtěla, ale zbraň cvakla naprázdno. "Co se stalo?" vykřikla a pistoli po muži prostě hodila. Ozval se tupý náraz a muž se skácel v bezvědomý na zem. "Tak tohle bylo dobrý," řekla Clara a rychle odněkud vzala provaz, aby upíra svázala. Ten náhle ožil a rychle ji popadl za pravou ruku. Jeho oči se rozzářily jasným zlatým světlem. Ozvcal se další tupý úder a muž se opět skácel na zem. Tentokrát mu ale z rány na hlavě tekla krev. River se podíval za upíra a viděla recepční, jak drží v rukou nějakou sošku. Stále jí držela ve vzduchu připravená znovu udeřit. Vypadala odhodlaně, i když se jí ruce jemně třásly. River jí okamžitě vzala její velice svéraznou zbran z rukou a objala ji. Vypadala totiž, že za chvíli omdlí. Clara jako první seběhla po schodech. Dveře se znovu objevily na svém místě a právě jimi procházel nějaký muž v obleku a klobouku. "Je tu otevřeno?" Clara se rozesmála, nikdo si nevšiml, že se tu něco něco velmi zvláštního.
**
River vedla upíra Atlantidou, přímo k celám kde už zavřeli i Rani. Ta ale zase uprchla. Volná cela tak posloužila znovu svému účelu. Doktorka se otočila a podíval se na Claru, která ji doprovázela: "Je všechno v pořádku?" zeptala se jí a hleděla jí do tváře, která vypadala značně strhaně. River si pořád pamatovala na to, jak na její společnici zaútočil upír. Dívka jen přikývla a otočila se. River tak nemohla vidět, jak se její oči zlatě rozzářily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama