13. Erebus

24. února 2018 v 15:39 | Václav Hess |  5. série
Ve vesnicí Golgota byl čirý ruch. Tři různě velké měsíce halili trh, který kypěl životem, do tajemného světla. Lidé v prostých oděvech se starali o své vlastní záležitosti. Nakupovali různé zboží a nebo se urputně snažili prodat vlastní výrobky. Nikdo si tak nevšímal černě oděné postavy, která se s černou maskou na obličeji prodírala mezi lidmi. Její zrzavé vlasy by sice byli na jiném místě nápadné ale zde si jí nikdo nevšímal. Rychle se propletla mezi vysokými ženami s zelenou šupinatou kůží a vyhnula se jezdci na modrém ještěrovi, až se ocitla u stanu s pískově zbarvené látky. Uvnitř byl jen starý hnědý dřevěný stůl a dvě napůl rozpadlé židle. Hraběnka si na jednu z nich sedla. Zavřela na tři vteřiny oči a potom se podívala na židli proti sobě. Ta ale náhle nebyla prázdná, místo toho na ní seděl vysoký muž v bílém oděvu.
"Jak si říkáš ted?" zeptala se ho klidným hlasem.
Muž se ušklíbl "Říkej mi prostě jen Ninja" Pronesl muž a nalil z láhve na stole modré víno.
Žena přikývla a mluvila dál "Pomohu tě při tvém....zrození ale musíš mi také pomoci."
"Přejdi hned k věci" pronesl muž klidně a rozhodně. Nechtěl se zatěžovat dlouhým hovorem.
"Zabiješ pro mě River Song. Ukázala bych ti fotku ale nejspíše jí nepotřebuješ, už ses s ní setkal i když to si nebyl, tak úplně...ve své kůži."
Ninja sáhl do kapsy oděvu a vyndal z něj bílou masku. Tu si uchytil na obličeji a vstal. Došel až ke vchodu, než se rozloučil slovy "River Song zemře ale ty splň svůj díl nebo tě tvá dcera uvidí po kouskách. Nezapomínej, kdo tady rozkazuje" S tím vyšel ven a zmizel mezi lidmi. Hraběnka vstala a vyhrnula si rukáv na pravé ruce. Pod ním se ukrýval manipulátor časového víru. "A můžu vyrazit"
**
River Song vstala z postele a ještě napůl spící, došla k velkému zrcadlu. V odrazu ještě viděla Doktora, zatím stále spícího. Sedla si na židli a vzala do rukou kartáč. Nepřítomně ho nechala projet svými světlými vlasy. Náhle ale vykřikla a vyděšeně zírala na své vlasy, které měli barvu hnijícího špenátu. "YUEN!" zakřičela naštvaně a mrštila kartáčem proti dveřím, které se přesně v tu chvíly otevřeli. Zrádná střela jen o několik centimetrů minula ženu v dlouhých černých šatech. Její tmavé oči se pobaveně zaleskli "Já myslela, že má Doktor raději modrou" poznamenala škodolibě.
River po Missy vrhla pohledem, schopným založit lesní požár. "Yuen tu nechala ten svůj přebarvovací kartáč"
Missy se zasmála "Opravdu si myslíš, že to byla ona?" zeptala se Missy a ukázala směrem k oknu. River se otočila a zahlídla něco podivného. Okna byla skrytá modrým závěsem, z pod něj čouhali malé nohy v růžových botách s obrázkem Hello Kitty. "Potterová!" zakřičela River, tentokrát ale své rozlobení jen hrála. Ze záhybů látky vykoukl malý obličej. Děvčátko popadlo kartáč a se zarudlými tvářemi zmizelo na chodbě.
"Co jí na chvilku dát hlídat někomu jinému?" zeptala se Missy.
"A komu?" zeptala se jí River udiveně.
"Třeba Davrosovi" navrhla žena a odešla pryč. River se podívala zpět na tardisově modré závěsy. Snad ta malá neviděla více, než by měla. Nakonec jí ale došlo, že problém bude i někde jinde. Yuen nikdy nevymyslela nic, co by rušilo výsledek jejího vynálezu. Barva se nedala smýt a vždy jste jí museli nechat odrůst. River ale neměla v úmyslu, se v takové podobě ukázat mezi lidmi nebo něčím podobným. Doktor se probudil a pohlédl na její svérázný účes. "Kdo tě napadl?"
"Dcera Rose, ta malá je horší, než dalekové a cyber lidé dohromady". Doktor se rozesmál. "Tak to ano, ty by totiž nikdy nic takového nenapadlo."
"Tu malou taky ne ale prostě umí dobře využít nápady jiných lidí."
"Umělo by to i naše dítě?" řekl Doktor.
River se chystala odpovědět, když se ozvalo tiché zaklepání, které ale jejich rozhovor přerušilo stejně rázně, jako výbuch bomby. Do místnosti vešla Yuen, která s úsměvem nakráčela do místnosti. Její zelené vlasy nešli ani trochu dohromady s oranžovým trikem, co měla na sobě ale to jí nikdy příliš nevadilo. Od své matky podělila velice zvláštní vkus i když Missy spíše tvrdila, že sou obě barvoslepé. Dívka na River mrkla a podala jí kousek papíru, ve kterém doktorka poznala psychopapír. Yuen se rozloučila slovy "Přišel vám vzkaz od kamarádky" a s dalším mrknutím dveře zavřela. Doktor opatrně nahlédl. Vzkaz poslala Tasha Lem. River o ní už několikrát slyšela ale nikdy nepochopila, co je to vlastně za ženu. Tohle ale bylo poprvé, kdy jim poslala nějakou zprávu. Psalo se v ní o experimentální lodi krampusů. Erebus bylo plavidlo schopné zničit celé město, během několika málo vteřin. Podle jejich podivné přítelkyně měli Erebus s pomocí bomby zničit.
"Jak to ale máme udělat?" zeptala se svého manžela. Doktor nejdříve pokrčil rameny, potom se ale na jeho tváři ukázal úsměv. "Musíš nálož dostat k palivovým článkům. Stačí aby si byla neviditelná."
River se ušklíbla "zapomněla jsem, že se můžu jen silou své vůle zneviditelnit"
"Tak to bylo opravdu vtipné" poznamenal Doktor a zvedl se z postele. River věnovala pohled jeho tělu a trenýrkám s červenými otazníky. Rozhodla se to opět nekomentovat a raději se soustředila na sonický šroubovák, který vylovil z kalhot. Ozvalo se zapípání a přímo v ložnici se objevila Tardis. Stroj času, který měl podobu modré telefonní budky. Muž zmizel v jejích útrobách a vynořil se během několika vteřin, už oblečený s něčím, co vypadalo jako staromodní hodinky pokreslené změtí kruhů. Kruhy ve skutečnosti bylo písmo pánů času. Rasy cestovatelů časem, co byli prakticky na pokraji vyhubení. River zvláštní přístroj vzala do ruky a přečetla si slova na zlatém povrchu.
"Tohle mě opravdu zneviditelní?" Doktor jen přikývl. Nic tedy nechybělo a mohli vyrazit. Tardis prolétla prostorem i časem a za pár minut se vynořila na místě, které jim Tasha napsala. River otevřela dveře a rozhlédla se. Nacházeli se v lese u velkého vodopádu. Celé místo by působilo mírumilovně, kdyby nebylo věci, která připomínala trosky nějaké velké budovy. Jen velmi matně se v té podivné stavbě dalo rozeznat něco, co by mohlo někdy létat. Opravdu to ale vypadalo jaksi nedostaveně a nehotově. River a Doktor vyšli z Tardis a prodírali se hustou zelení. Vysoká tráva jim sahala až k bokům a stromy měli větvě až skoro k zemi. Doktorce proběhlo hlavou jediné, bylo tu až moc místa pro potencionální nepřítele. Ohlížela se a hledala jakoukoliv známku blížícího se nebezpečí. Blížili se ale už k podivnému plavidlu a nezaslechli nic zvláštního.
"Neměli by tu být nějaké hlídky?" zeptala se River aby prolomila tíživé ticho.
"Planeta je daleko od dalších obydlených systémů, nikdo sem nemůže zas tak snadno přiletět" zašeptal Doktor. Na jeho bundě se zachytilo několik, bodláku podobných, rostlin. Právě jednu z nich házel na zem, když se z trávy vyřítilo něco velkého a zrzavého. River se po stvoření ohnala nohou a zvíře opět zmizelo v hustém podrostu. "Co to bylo?" zeptal se Doktor.
Doktorka si odfrkla "Tak to nevím ale vypadalo to jako kříženec mezi liškou a člověkem."
"Ještě jsem se s ničím takovým nesetkal" poznamenal Doktor udiveně.
"Mě to ale něco připomíná" odpověděla River a rychle pátrala ve své paměti. Studovala historií celých galaxií a vzhledem ke své lásce k Doktorovi, dávala velký důraz na historii Země. Znovu se rozhlédla a pohled jí padl na bundu jejího společníka a na nápis "Vyrobeno v Japonsku". Náhle její pamět zatápala správným směrem.
"Ten tvor byl kitsune"
"Kitsu - cooo?" zeptal se Doktor opatrně. River chvilku hleděla na stromy a snažila se nemyslet na všechny legendy, které našla kdysi v knihách. Nepochybně tam bylo i spoustu nesmyslů ale pravdivé jádro tam ale kdesi hluboko nejspíše opravdu bylo.
"Kitsune sou liščí duchové, někdy sou popisování jako zlé bytosti ale existují i dobří duchové, co pomáhají lidem."
"Tak tohle zvíře asi tak zlé nebylo, přežili jsme" řekl její společník. Jeho vír ale nešla dohromady s pistolí, která se mu objevila v rukou. River se řídila jeho příkladem a také si připravila zbraně.
"Možná sem jen přeci dali krampusové nějaké stráže. " řekla tiše.
S tím se opět vydali do rozestavěného vesmírného plavidla. Po pár krocích ale Doktor zastavil. River náhle zaslechla důvod, něco se k nim blížilo. Náhle se před nimi objevila skupinka krampusů. Rohatí a s hustou hnědou srstí připomínali tyto bytosti zvířata ale za jejich tmavýma očima byl bystrý rozum. Který z nich dělal obávané bojovníky. River rychle vytáhla pistoli a Doktor jen zakřičel "Zmiz!"
River to nejdříve nepochopila ale po prvním výstřelu vše zapadlo na správné místo. Krampusové nechali otevřenou bránu lodi. Rychle proto zmáčkla tlačítko na přístroji na své pravé ruce a zmizela. Doktor už si probije cestu zpět do Tardis. Propletla se řadami nepřátel a vnořila se do útrob rozestavěné lodi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama