10 - SABRINA

22. února 2018 v 14:47 | Václav Hess |  4. série
River Song přeběhla skrz ovládací místnost TARDIS, rudé telefonní budky, která byla zároveň i strojem času. Našla malou modrou knížku a zase se vrátila zpět do pohodlného křesla, které před chvílí opustila. Sotva však přečetla prvních pár slov z tlustého výtisku Harry Potter a Kámen mudrců, začala světla na ovládací konzoli opět blikat. Znovu přeběhla celou místnost a opět se podívala na monitory. Na mapě Země blikal zřetelný rudý bod. Někde v Německu bylo něco, co upoutalo pozornost TARDIS - další Pán času.
River opsala souřadnice a stroj se dal do pohybu. TARDIS prolétla časovým vírem a zastavila se na louce plné trávy. Doktorka vystoupila ven a rozhlédla se. Kolem ní nebylo vidět vůbec nic lidského. Žádný dům, nebo cokoliv pododbného. Podle monitoru na stroji času ale bylo 1. 2. 2016. Těsně před začátkem 3. Světové války... River udělala jen několik kroků, když narazila na cestu. Měla se vydat vlevo, nebo vpravo? Prostě nějakým směrem vyrazila, někam ta cesta určitě povede. Šla jen několik minut, když před ní vyrostl první dům. Za ním bylo vidět začátky nějaké vesnice. River přešla k domu a pohlédla na dveře. Podle cedulky by tu měla žít Sabrina M. River se trochu podivila. Lidé většinou na podobné cedule psali své příjmení, ne křestní jméno. Doktorka se podívala na hodinky a hledala, odkud signál Pána času vychází. Znovu se podívala rychle na dveře, potom zase na hodinky. To nemohla být přeci pravda. Signál ukazoval přímo na tenhle dům. Že by ona Sabrina byla Paní času? River se to rozhodla 'risknout' a zaklepala na dveře. Otevřela jí vysoká štíhlá dívka s dlouhými černými vlasy. "Dobrý den, jmenuji se Sabrina, přejete si?" River vytasila psychopapír a nastavila ho před dívčin obličej. "Jmenuji se River Song," řekla stroze. Sabrina se podívala na psychopapír a po její tváři se rozlil radostný úsměv. "Jé, vy jste z okultistického semináře! To jste měla říct hned!" River se rychle snažila vymyslet vhodnou odpověd. "Tedy... Ano jsem z okul... toho... tam toho semináře," vypadlo z ní nakonec. Dívka na ni vykulila velké tmavé oči a tak jen řekla: "Mohly bychom jít dovnitř?" Pak se znovu usmála a pokynula jí rukou s dlouhými černými nehty.
River tedy vešla do tmavé chodby, která by spíše pasovala do nějakého hradu. Náhle ve stínu vysvitl zářivý úsměv a tentokrát to byla River, kdo zůstal překvapeně stát. "Doktore? Co tu děláš?" vyhrkla okamžitě. Muž s černými krátkými vlasy a až nebezpečně velkým úsměvem na ni zamrkal. "Jsme přeci z okultistického semináře. Musel jsem si osobně prohlédnout novou členku." Jeho zářivý úsměv pohasl, když se vydal skrz dveřmi a zmizel jí z dohledu. Sabrina a River šly za ním a tak se všichni op chvíli dostali do malého obývacího pokoje, který byl až moc bohatě zařízený. Doktorka se proplétala řadou křesel, až našla něco, na čem by se dalo i pohodlně sedět. Zbytek připomínal spíše mučící nástroje. Doktor si sedl a obě ženy obdařil dalším ze svých úsměvů. Sabrina si sedla a zůstala na ně pozorně hledět, jakoby byli ve škole a právě začala hodina. Doktor si odkašlal a řekl: "Když dorazila i má kolegyně, rádi bychom se zeptali na vaše rodiče." Sabrina křikývla a začala mluvit. "Moji rodiče neměli takové nadání, nevím odkud se to vzalo. Jako malá jsem začala vídat duchy. Později jsem si o tom našla nějaké knihy a začala se zabývat i přenosem myšlenek na dálku a telekinezí," Dokončila svou řeč a tentokrát svou pozornost věnovala River. Doktorce naskočila husí kůže, právě se jí chtěla na něco zeptat a dívka se k ní otočila dříve, než se stačil nadechnout. Překonala mrazení a zeptala se tedy: "Jste adoptovaná?" Sabrina se na okamžik zamyslela a pak jen váhavě řekla: "Rodiče mi nikdy nic takového neřekli." River ji chápala, myslela si, že je adoptovaná, ale nechtěla to otevřeně prozradit. "Máte nějaké dokumenty o vašich rodičích? Například rodné listy, nebo něco takového?" zeptala se River. Sabrina se ale na oplátku zeptala: "Jak to souvisí s mými schopnostmi?" Tentokrát se do toho ale vložil Doktor: "Chtěli bychom zjistit více o původu vašich schopností a možná tak nalézt i další vaše příbuzné, co by na tom byli podobně." Dívka se usmála a odběhla do vedlejší místnosti. Vrátila se se stohem papírů. River si je vzala a začala jimi listovat. Musela najít něco divného, zvláštního. Někde se tam musel skrývat důvod, proč se tu objevila tato dívka. Zjevně o svých schopnostech nic netušila. Nebo je tohle všechno jen past. Doktorka prolétla údaje v rodném listu jejího otce a strnula. Tohle jméno tedy opravdu nečekala, to muselo být ono. Musela to nějak nenápadně ozámit Doktorovi, ale dívka nevypadala, že by chtěla pokoj opustit. Místo toho tedy River vzala rodný list a podala ho muži vedle sebe. Doktor přelétl nad řádky očima a u jednoho jména se zastavili. Matka Sabriny se jmenovala Susan. Všechno do sebe začalo zapadat a tvořit velice nepěkný obrázek. Susan byla Doktorova vnučka, ale za jistých okolností ji nechal na Zemi. Nečekal, že by na ni ještě někdy narazil. Nakonec se to ale povedlo a oni ji našli a dopravili na Atlantidu. Nikdy se ale nezmínila o tom, že by měla nějaké děti. "Co jste našli?" zeptala se Sabrina a její přátelský úsměv rázem zmizel. River na ni pohlédla z jistou dávkou opatrnosti a obav. Dívka uměla telepatii, přenos myšlenek na dálku. Jak velké byly ve skutečnosti její schopnosti však Doktorka netušila. Chystala si nějakou výmluvu, aby mohli dům nenápadně opustit, ale dívka svou otázku řekla znovu a tentokrát zněl její hlas chladně a nepřátelsky. Doktor se do toho vložil a zkusil z celé situace vycouvat: "Musíme dát dohromady více informací a potom znovu přijít." "Ne!" vyštěkla dívka a její oči začaly zlatě zářit. River se chtěla zvednout, ale její tělo ji neposlechlo. Nemohla se vůbec pohnout a stala se jen divákem. Podle Doktorova pohledu poznala, že je na tom stejně. Sabrina zvedla ruce a oba povstali, jako poslušné loutky. Dívka je vedla domem, jako by byli jen hračkami. Prošli po chodbě a jedny ze dveří se otevřely. Ve vchodu stála Rani a usmívala se. River si několik vteřin připadala, jako by se koukala na nějaký obraz. Rani vyšla z místnosti a prošla kolem nich. Opatrně a s tichým triumfem si je prohlížela. "Jsem ráda, že se zase potkáváme. Doktora jsem už dlouho neviděla a tebe ostatně taky ne, River." "Jak se vám líbí moje vnučka?" zeptala se River. "Myslíme obě na to samé?" zeptala se tiše Rani. "Jé, ty si taky myslíš, že jsi pěkná mrcha?" zeptala se Doktorka. Rani se po tváři rozlil nebezpečný úsměv. "Humor? Ten tě rychle přejde, až uvidíš, co jsem pro tebe vymyslela." Do místnosti přišel nějaký muž s hnědými vlasy. Nebylo těžké uhodnout, kdo to je, protože byl podobný Rani. Její syn se na ně usmál. Připomínal svou matku až moc. Sabrina došla k němu a chystala se projít dveřmi, ale muž jí zastoupil cestu: "Nikam nepůjdeš a budeš se na všechno dívat." "Pust mě a nech toho divadla," ohradila se dívka. "Jak mě k tomu chceš donutit?" zeptal se muž. "Jdi mi z cesty, nebo ti utrhnu hlavu!" vyštěkla na něj Sabrina. Muž jí uhnul a otočil se místo toho k River: "Děti, člověk je musí zabít, dokud to jde..." "Ano?" zeptala se Rani, "Mám to tedy ještě napravit?" "Ne, matko, mluvil jsem pouze o zlobivých dětech. Já byl jako dítě hodný," ohradil se rychle její syn. "To tvrdíš pouze ty, na Trenzalore na to mají určitě jiný názor," poznamenala Poutnice a obrátila svou pozornost opět k polapeným. "Ráda bych vám s mírným zpožděním představila Michaela, mého syna." "Kdybychom ho nepoznali, ani by nám to nevadilo," poznamenal Doktor. River se rozesmála ale Rani to rozhodně vtipné nepřipadalo. "Přišel tedy čas, abych vám představila našeho posledního aktéra. Nejdříve ale zkuste hádat. Je asi 170 cm vysoký a rád by vás chtěl oba dva zabít." "To je moc obecné, zabít nás chce hodně lidí," řekla River. "Dobře," odpověděla Rani, "Věštec tedy může přijít a dostat z vás vše, co potřebuje." Do místnosti vstoupil holohlavý muž a ukázal jim zlatou krabičku: "Tohle se používalo na Gallifrey, aby se zločincům vzaly jejich regenerace. Opravdu užitečná hračka, která se bude velmi hodit. Doktor se naučil hodně špatných věcí, třeba jako porušit regenerační protokol. Opravdu nás baví ho neustále zabíjet ale 47 regenerací je už opravdu moc. Vy, drahá River Song, jste podobný případ. Před lety vás dokonce úspěšně zabili a stejně tu přede mnou stojíte a hloupě se usmíváte. Rád vám oběma vezmu celý váš život a budu se koukat, jak umíráte. S tím věštec otevřel skříňku a z ní vyšlo zlaté světlo. Světelné paprsky se pomalu dostávaly k River a Doktorovi. Najednou zazněl výstřel a zářící předmět spadl na zem. V chodbě byla zdánlivě větší tma než na začátku. Doktorka se ohlédla ke dveřím a spatřila Missy. Žena stála mezi dveřmi a v rukou měla zbraň připravenou k dalšímu výstřelu. Rani i věštec strnuli na místě a šokovaně na ní hleděli. Missy se připravovala k dalšímu výstřelu, když se jí po těle rozlilo modré světlo. Do místnosti znovu vstoupila Sabrina. Oči jí zářily ledově modrým světlem. V rukou držela malou loutku a i její oči svítily. Sabrina prošla kolem Doktor a River a oni ztratili vědomí. Potom došla k Missy a i ona se propadla do sladkého spánku.
**
River pomalu otevřela oči. V první chvíli vůbec nevěděla, co se kolem ní děje. Potom si ale na všechno vzpomněla. Rychle si dala pravou ruku před oči a čekala. Její regenerační energie tedy nebyla na svém místě, prostě zmizela. Rychle zavzpomínala na to, co řekla Sabrina. Rani byla její babička a Michael její otec. To ale znamenalo, že Susan měla něco s Michaelem. Celé to bylo až příliš divoké. Proč Susan nic neřekla? Její rozjímání ale přešlo v nefalšovaný strach. Pohlédla na své ruce, které vypadaly, jako by byly udělané ze dřeva. Rozhlédla se a našla zrcadlo. Došla k němu a podívala se na odraz. Její strach se vyšplhal asi na své historické maximum. Spatřila obličej vyrobený ze dřeva. Byla loutka, figurína. Došla ke dveřím a vzala za kliku, ale bylo zamčeno. Několikrát zabušila do dřeva rukou a klika se dala do pohybu. Do místnosti vstoupila Sabrina i se svou šerednou loutkou. "Vidím, že jste se už probudila. Co říkáte na sé nové tělo? Matka se chtěla dostat do Atlantidy, ale báli jsme se použít zygony. Mohli jste už dávno použít nějaké senzory. Babička vás sice plánovala hned zabít ale já si chtěla ještě chvilku hrát. Doufám, že vám to nevadí a pokud náhodou ano, máte smůlu." S tím dveře zavřela a zmizela. River zůstala stát na místě, byla vyděšená a naprosto bezmocná.
**
Doktor přecházel po místnosti a hleděl na své ruce. Jak se něco takového mohlo stát? Musel najít nějaký způsob, jak se dostat zpět do svého těla. Rychle prohledal své kapsy, ale nic v nich nenašel. Po dlouhé době byl bezmocný.
**
Missy stála na místě a hleděla na dveře, kterými před chvilkou odešla Rani. Sice byla mrcha docela chytrá ale rozhodně nemyslela na všechno. Ze zápěstí jí vzala manipulátor časového víru, ale nepodívala se jí na nohy. Missy si připnula stroj na pravé zápěstí a vítězoslavně zmáčkla tlačítko. Nic se nestalo. Znovu to zkusila. Nic. Opakovala to znovu a znovu, než se bezmocně sesunula k zemi.
**
Susan seděla na terase a hleděl na moře. Její babička někam odletěla a ani jí neřekla kam. Potom se vesele usmála. Už na River myslela jako na svou babičku, i když ji potkala vlastně nedávno. Rodina byl velký dar, i když nebyla tak úplně vlastní. Susan vstala a podívala se na obrazovku počítače. Chtěla se jen podívat na polohu TARDIS. Ty existovaly celkem tři, více jich nezkusili vypustit. Mohlo by to totiž narušit něčí časovou osu. Změny sice způsobili i tři cestovatelé, ale jejich cesty se většinou nekřížily. Susan se podíval a našla dvě TARDIS na jednom místě. Rychle vyhledala souřadnice a lekla se. Jak ji mohli najít? Přeci jim o své dceři neřekla ani slovo. Nechtěla si připomínat věc, která se jí stala krátce po tom, co jí dědeček opustil. Jednou byla v noci sama doma a do domu vtrhnul nějaký muž. Nikdy před tím ho neviděla, ale cizinec ji tu noc znásilnil. Její hrůza se ještě zvětšila, když zjistila, že je těhotná. Zkoušela jít na potrat, ale doktoři nedokázali její těhotenství přerušit. Nakonec tedy dítě opustila a doufala, že na něj už nenarazí. Cesty Pánů času se ale nějakým kouzelným způsobem vždy znovu dávaly dohromady. Jejich moudrost sice popírala vyšší moc, na kterou se často obraceli lidé ze Země, ale Susan někdy myslela, že se spíše plete moudrost Gallifrey. Dívka se trochu zklidnila, i když pořád měla špatné tušení. Znovu se zahleděla na obrazovku a rychle se rozhodla. Oblékla si bundu a šla do pokoje svého dědečka. Pomalu otevřela dveře a nahlédla dovnitř, samozřejmě tady nikdo nebyl, ale pořád měla špatný pocit. Vynadal by jí a rozhodně jí vynadá, jestli je Susan najde a Doktor zrovna nebude mít žádné problémy. Susan našla na stole Doktorův mobil. Usmála se a rychle vzala přístroj do ruky, zapnula ho a před jejíma očima se rozzářil nápis HESLO. Tiše zaklela a rozhlédla se. Jaké heslo by zvolil její dědeček? Zamyslela se a napsala první, co ji napadlo. Bohužel, "TARDIS" nebylo. Vyzkoušela jména všech jeho společnic i společníků. Nakonec se rozhlédla a spatřila figurku robotického psa. Rychle napsala na mobil "K9" a přístroj ji pustil dál. Rychle se dostala do seznamu kontaktů a projížděla jména. Doktor by je měl rozhodně probrat. Nakonec našla jméno "Clara" a zmáčkla tlačítko. Vyzvánění trvalo moc dlouho, ale nakonec ho Clara zvedla. Susan jí jenom řekla, že Doktor může mít problémy. Žena na druhé straně vesmíru jí slíbila pomoc. Netrvalo dlouho a v hlavní hale se objevila staromodní restaurace. Staré oprýskané dveře se otevřely a ven vyšla dívka s hnědými vlasy. Ashildr jí zamávala. Hned za ní šla Clara. Obě se s úsměvem uklonily a zůstaly stát na místě. Susan se několikrát nadechla a potom vyprávěla vše o dvou TARDIS na jednom místě. Muselo jít tedy o River a Doktora. Nemohla se spojit ani s jedním z nich. Clara i Ashildr okamžitě souhlasily, že jí pomohou. Celá trojice zamířila do restaurace. Společně prošly kolem baru a otevřely nenápadné dveře, kterých si Susan skoro nevšimla. Místo skladu nebo něčeho podobného ale viděla ovládací panel TARDIS. Clara začala zadávat souřadnice a navádění na signál Doktorovy TARDIS. Susan došla k oknům a pohlédla ven. Hnali se časovým vírem, prostorem i časem. Nakonec stroj zastavil na louce. Susan vyšla ven a podívala se stroj času, který se sem opravdu nehodil. "Co třeba opravit chameleoní okruh?" zeptala se neadresně. "Nám se tak líbí," řekla se smíchem Ashildr a ukázala na menší dům před nimi: "Signál vychází z toho domu." Clara vyšla jako první a zaklepala na dveře. Ty se pomalu otevřely a za nimi stála dívka s černými vlasy: "Dobrý den, co si přejete?" "Hledáme Doktora a jistou River Song. Mohla byste nám poradit?" Dívka jen zakroutila hlavou: "Nikoho takového bohužel neznám. Možná jste si spletli dům." "Víme, že je tady, takže nám hned řekněte pravdu," vyštěkla Ashildr. Dívka se uklonila a pustila je dovnitř. "Mimochodem, jmenuji se Sabrina," pronesla ledově, když kolem ní prošly přímo do chodby. Susan jako první pohlédla na své hodinky. Blížily se ke zdroji signálu. Pomalu ukázala na jedny z dveří a zeptala se Sabriny: "Co je za těmi dveřmi?" "Tvá smrt, princezno," zašeptala dívka a pozvedla ruce. Susan s Ashildr se okamžitě skácely na zem ale Clara zůstala stát na místě. "Co se to děje?" vyštěkla Sabrina. "Nemůžeš mě uspat. Asi se ti porouchala kouzelná hůlka," řekla rychle Clara. Sabrina znovu pozvedla ruce a oči jí začaly fialově zářit. Znovu se ale nestalo to, co by chtěla, jak bylo poznat z jejího vyděšeného pohledu. "Proč neumíráš, ty mrcho?!" vyštěkla na dívku před sebou. "Jsem už dávno mrtvá ty ježibabo!" řekla Clara a praštila dívku vycházkovou holí, která byla opřená u stěny. Sabrina se v bezvědomí skácela na zem. Clara došla ke dveřím a otevřela je. Za nimi viděla místnost pododbnou ložnici. Na posteli tu leželi Missy, River Song i Doktor. Clara došla až k nim a všimla si podivných náplastí, které měli na čele. Sundala tu na Doktorově čele a počkala několik vteřin. Muž otevřel oči a pomalu se rozhlédl. "To všechno se nám jen zdálo?" zeptal se jí okamžitě. "Co všechno?" zeptala se Clara, ale Doktor jí neodpověděl. Místo toho sundal náplasti i River a Missy. Trvalo jen několik vteřin, než se probudily.
**
River otevřela oči, trvalo jí chvíli, než se úplně probrala. Rychle se podívala na své ruce a vyzkoušela svou regenerační energii. Vše bylo na svém místě. "Kde je Rani?" zeptala se okamžitě. Nikdo jí ale nemohl odpovědět. Clara vyběhla na chodbu a viděla, že se Ashildr a Susan také probraly. Sabrina také zmizela. Náhle se za ní objevila River a řekla jen: "Určitě se s nimi zase uvidíme ale to už budu muset Rani zabít. Žádné vězení ji dlouho neudrží."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama